Zobrazují se příspěvky se štítkemPosedlá. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPosedlá. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 18. února 2018

Posedlá - Kapitola 8



„Takže mi tvrdíte, že patnáctého července jste v okolí labutího jezera nikoho neměli?“ Říkal Raef do telefonu, zatímco pochodoval ve své pracovně.
„Přesně tak, pane Raefe, nemám tu žádná záznam o tom, že bychom do středu města ten den kohokoliv poslali.“ Ozval se hlas pracovnice, který zněl, jako by mluvil do plechovky. Sakra, s tím, jak měl městský úřad Tulsy mizerný rozpočet, to klidně mohla být pravda. Pohlédl na Lauren, která seděla u počítače. Ta mu pohled oplatila. Zavrtěl hlavou a ona se znovu soustředila na obrazovku. „Mohla byste to prosím zkontrolovat, madam?“
„Určitě. Chvilku počkejte,“ odpověděla.

čtvrtek 1. února 2018

Posedlá - Kapitola 7



„Právě jsem masturboval před duchem. Vážně to v hlavě nemám v pořádku.“
Raef se zahleděl do stropu, zvedl skotskou, kterou si přinesl z kuchyně a několikrát si pořádně loknul. Měl v plánu jít číst zase o hledání duší. Místo toho však jen zíral do prázdna a přemýšlel o Aubrey. „Celé to naplánovala,“ přemítal nahlas mezi doušky skotské. „Musela mě řídit. Pravděpodobně získala informace z jejího pouta s Lauren. K čertu, to ona je uvězněná. Musí tušit, jak se má osvobodit. A určitě ví, že toho chlapa nedokážu vystopovat přes negativní emoce. Blokuje je. Ale on si pozitivních emoci nebude všímat, protože chlapy jako on – a já – neznají něžné emoce. Nejsme na ně zvyklý.“

sobota 20. ledna 2018

Posedlá - Kapitola 6



Raef nejel domů. Místo toho, zatímco si sám sobě mumlal něco o nepřirozených katastrofách, se zastavil v kanceláři a vzal si pár knih o Psyjích od velmi překvapené Viviana Petersonové, která byla rezidenčním expertem na duchy. Raef ji neměl rád. Nikdy. Byla jednoduše příliš mimo. Měla zelené vlasy, proboha.
Cestou domů se stavil pro pizzu a šest plechovek piva – pizzerie i obchod měl kousek od domova.
„To je jeden z důvodů, proč je to tu pro mě tak ideální,“ povzdechl si Raef spokojeně, když upíjel první plechovku a ukusoval speciál se vším. První knihu otevřel teprve v půlce pizzy a při třetím pivu. Až pak začal číst.

pondělí 8. ledna 2018

Posedlá - Kapitola 5



„Je příliš drobná na to, aby byla hrdinou zachránkyní,“ zašeptala Lauren Raefovi.
Seděli u obrovského starožitného stolu, na kterém byl notebook, v jehož obrazovce byla vidět zrzka. Povytáhla šarlatové obočí a obrátila jasně zelené oči k Lauren: „Nevím, co myslíš tou zachránkyní, ale nejsem hluchá.“
„Promiňte,“ začala Lauren. „Nechtěla jsem…“

pondělí 4. prosince 2017

Posedlá - Kapitola 4



„Ach bože,“ zasténala Lauren. „Asi budu zvracet.“
„Ne. Ne tady.“ Raef jí dal paži kolem pasu a napůl ji táhl za sebou skrz branku. Lauren znovu promluvila, až když byli téměř u auta.
„Kam – kam to jdeme?“

pátek 24. listopadu 2017

Posedlá - Kapitola 3



„A ty víš, že ten Psyj, sériový vrah, vysává duchy, protože ti to řekla tvá sestra.“ Raef ukázal na místo, kde si Lauren stále svírala pěst nad srdcem.
Ztuhla jí páteř a zvedla bradu. „Nebuď takový, Raefe. Vím to stejně tak, jako ty víš, že mluvíš s duchem mrtvého a nemáš jen bujnou představivost – i když to nikdo jiný nevidí a necítí.“
„Fajn.“ Pomalu kývnul. „Dostalas mě.“ Postavil se a vzal si ze šuplíku klíče. „Tak pojďme.“
„Kam?“
„Na místo, kde měla Aubrey nehodu.“

pátek 17. listopadu 2017

Posedlá - Kapitola 2



„Takže jste něco viděl, nebo alespoň slyšel?“ Slova paní Wilcoxové zazněla v tichu, které následovalo po Aubryině zmizení. Její hlas zněl nepřirozeně hlasitě.
„Aubrey se tu objevila a mluvila se mnou. Chvilku,“ odpověděl Raef, aniž by se na starší ženu podíval. Místo toho pozorně sledoval Lauren a všiml si, že se její prázdný výraz nevrátil. Sice její obličej nebyl nikterak živý, ale už nepřipomínala zombie. A také si všiml, že ten příval emocí, které cítil z Aubrey, také zmizel. Odkašlal si, zatímco si přál, aby u sebe měl tu zatraceně nejsilnější černou kávu s whiskey. „Posaďte se, slečno Wilcoxová. Je tu pár věcí, které potřebuji projít s vámi a vaší…“
„Proč nejdeš domů, mami?“ Lauren ho přerušila tím, že mu skočila do řeči ostrým hlasem, jak se posadila vedle své matky. „Bude lepší, když na ty otázky odpovím sama.“
„Co když se to vrátí, Lauren?“

pátek 10. listopadu 2017

Posedlá - Kapitola 1



Díky tátovi kluka, co ho šikanoval, objevil Raef svůj dar. Stalo se to před pětadvaceti lety, ale pro Raefa byla ta vzpomínka čerstvá, jako by se to stalo dnes ráno. Své poprvé nikdy nezapomenete. Nezapomenete první orgasmus, to, kdy se poprvé opijete, první vraždu, a rozhodně ani první zkušenost s vycítěním násilných emocí.
Jméno toho kluka bylo Brandon. Byl to velký kluk; ve třinácti vypadal na třicet pět. Nebo alespoň tak se to zdálo Raefovým devítiletým očím. Ne, že by ho Brandon nějak extra šikanoval. Většinou se rád soustředil na holky. Nemlátil je. To, co dělal, bylo horší. Zjistil si, co je děsilo, a pak je mučil strachem.