Zobrazují se příspěvky se štítkemPosedlá. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPosedlá. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 22. dubna 2018

Posedlá - Kapitola 12





„Do prdele! Jsem to ale idiot!“ Zavřel oči z bolesti. „Fajn, jo, to dokážu. Přeci stopuju vrahy. To, že je mrtvý neznamená, že ho nedokážu najít.“ Raef se zhluboka nadechl a zapátral svým darem.
A nic.
Jediné negativní emoce, které v místnosti zůstaly, byly ty jeho. Necítil žádnou stopu po vraždě. Vrah byl mrtev.
Zachraň nás, Kente… jakoby se ozývalo ve vzduchu nasáklém krví.
„Jak?“ Vykřikl Raef. „Jak vás sakra mohu zachránit. Nedokážu vystopovat mrtvolu!“
Najednou mu to došlo. „Nedokážu vystopovat vraha, ale dokážu najít mrtvou dívku. Přeci jsem Aurbey našel – a najdu ji znovu. A až ji najdu, dostanu i toho bastarda, který ji zabil.“
Raef pocítil úlevu pouhou vteřinu, než se mu svět zatočil před očima a najednou ležel natažený na zádech vedle Laurenina nehybného těla.

sobota 7. dubna 2018

Posedlá - Kapitola 11




Zápach ho praštil přímo do nosu. V přízemí to bylo zlé. Ale tady v chladnější chodbě třetího patra to bylo zcela nechutné.
Lauren nakrčila nos. „Fuuj, co to je?“
Pohlédl na ni. „Studovala si botaniku, ale nebyla jsi nikdy v žádné laborce?“
Sjela k němu pohledem. „Říkala jsem ti, že jsem měla jen pár předmětů. Mnoha jsem se neúčastnila. Takže, co to tu smrdí?“
„Smrt,“ řekl. „Tělo se dá dlouhodobě uchovávat ve formaldehydu. Ale pach rozkladu nikdy zcela nezamaskuje.“
Lauren vypadala vyděšeně. „Tady mají mrtvoly?“

úterý 6. března 2018

Posedlá - Kapitola 10




„Možná volají z kanceláře,“ řekl, než se od ní opatrně odtáhl a rychlým pohybem popadl džíny s telefonem. Vděčný za to přerušení, rychle přijal hovor. „Jo, Prestone. Co pro mě máš?“ zeptal se do telefonu a otočil se k Lauren zády, zatímco si oblíkal džíny.
„Mám výsledky z toho hledání nešťastných úmrtí,“ řekl Přeston.
„Počkej, dám tě nahlas.“ Raef se otočil, jen aby viděl, jak na sebe Lauren navléká jeho mikinu.
„Dej mi chvilku, jen popadnu nějaký papír,“ řekla, když se objevila její hlava. Utíkala zpátky do pracovny a on zatím zamumlal na Prestona, aby chvilku počkal.
Vlastně si ani pořádně nevzpomínal, co mu řekl. Raef byl příliš zaneprázdněný sledováním Lauren. Jeho mikina byla obrovská, sahala jí téměř do půlky stehen, ale vypadalo to zatraceně víc sexy než růžová krajka.

pátek 23. února 2018

Posedlá - Kapitola 9



„Jaký návrh?“ Zeptal se a přemýšlel, proč zněl tak neochotně, když ho ženy hnaly, aby se připojil k oběma ženám.
„Aubrey by ti ráda něco darovala,“ řekla Lauren, která byla pořád trochu bledá a zněla, jako by sotva popadala dech.
Ale potřebuji k tomu Laureninu pomoc. Aubrey se zazubila na své dvojče. A ta souhlasila. Nadšeně.
Raef se cítil skoro stejně podezřívavě jako zvědavě. Skoro. „Fajn, co mi chceš dát?“
Řekneme ti to – nebo ti to spíš ukážeme – ale nejprve chci, abys mi slíbil, že otevřeš svou mysl i své srdce a necouvneš.

neděle 18. února 2018

Posedlá - Kapitola 8



„Takže mi tvrdíte, že patnáctého července jste v okolí labutího jezera nikoho neměli?“ Říkal Raef do telefonu, zatímco pochodoval ve své pracovně.
„Přesně tak, pane Raefe, nemám tu žádná záznam o tom, že bychom do středu města ten den kohokoliv poslali.“ Ozval se hlas pracovnice, který zněl, jako by mluvil do plechovky. Sakra, s tím, jak měl městský úřad Tulsy mizerný rozpočet, to klidně mohla být pravda. Pohlédl na Lauren, která seděla u počítače. Ta mu pohled oplatila. Zavrtěl hlavou a ona se znovu soustředila na obrazovku. „Mohla byste to prosím zkontrolovat, madam?“
„Určitě. Chvilku počkejte,“ odpověděla.

čtvrtek 1. února 2018

Posedlá - Kapitola 7



„Právě jsem masturboval před duchem. Vážně to v hlavě nemám v pořádku.“
Raef se zahleděl do stropu, zvedl skotskou, kterou si přinesl z kuchyně a několikrát si pořádně loknul. Měl v plánu jít číst zase o hledání duší. Místo toho však jen zíral do prázdna a přemýšlel o Aubrey. „Celé to naplánovala,“ přemítal nahlas mezi doušky skotské. „Musela mě řídit. Pravděpodobně získala informace z jejího pouta s Lauren. K čertu, to ona je uvězněná. Musí tušit, jak se má osvobodit. A určitě ví, že toho chlapa nedokážu vystopovat přes negativní emoce. Blokuje je. Ale on si pozitivních emoci nebude všímat, protože chlapy jako on – a já – neznají něžné emoce. Nejsme na ně zvyklý.“

sobota 20. ledna 2018

Posedlá - Kapitola 6



Raef nejel domů. Místo toho, zatímco si sám sobě mumlal něco o nepřirozených katastrofách, se zastavil v kanceláři a vzal si pár knih o Psyjích od velmi překvapené Viviana Petersonové, která byla rezidenčním expertem na duchy. Raef ji neměl rád. Nikdy. Byla jednoduše příliš mimo. Měla zelené vlasy, proboha.
Cestou domů se stavil pro pizzu a šest plechovek piva – pizzerie i obchod měl kousek od domova.
„To je jeden z důvodů, proč je to tu pro mě tak ideální,“ povzdechl si Raef spokojeně, když upíjel první plechovku a ukusoval speciál se vším. První knihu otevřel teprve v půlce pizzy a při třetím pivu. Až pak začal číst.

pondělí 8. ledna 2018

Posedlá - Kapitola 5



„Je příliš drobná na to, aby byla hrdinou zachránkyní,“ zašeptala Lauren Raefovi.
Seděli u obrovského starožitného stolu, na kterém byl notebook, v jehož obrazovce byla vidět zrzka. Povytáhla šarlatové obočí a obrátila jasně zelené oči k Lauren: „Nevím, co myslíš tou zachránkyní, ale nejsem hluchá.“
„Promiňte,“ začala Lauren. „Nechtěla jsem…“

pondělí 4. prosince 2017

Posedlá - Kapitola 4



„Ach bože,“ zasténala Lauren. „Asi budu zvracet.“
„Ne. Ne tady.“ Raef jí dal paži kolem pasu a napůl ji táhl za sebou skrz branku. Lauren znovu promluvila, až když byli téměř u auta.
„Kam – kam to jdeme?“

pátek 24. listopadu 2017

Posedlá - Kapitola 3



„A ty víš, že ten Psyj, sériový vrah, vysává duchy, protože ti to řekla tvá sestra.“ Raef ukázal na místo, kde si Lauren stále svírala pěst nad srdcem.
Ztuhla jí páteř a zvedla bradu. „Nebuď takový, Raefe. Vím to stejně tak, jako ty víš, že mluvíš s duchem mrtvého a nemáš jen bujnou představivost – i když to nikdo jiný nevidí a necítí.“
„Fajn.“ Pomalu kývnul. „Dostalas mě.“ Postavil se a vzal si ze šuplíku klíče. „Tak pojďme.“
„Kam?“
„Na místo, kde měla Aubrey nehodu.“

pátek 17. listopadu 2017

Posedlá - Kapitola 2



„Takže jste něco viděl, nebo alespoň slyšel?“ Slova paní Wilcoxové zazněla v tichu, které následovalo po Aubryině zmizení. Její hlas zněl nepřirozeně hlasitě.
„Aubrey se tu objevila a mluvila se mnou. Chvilku,“ odpověděl Raef, aniž by se na starší ženu podíval. Místo toho pozorně sledoval Lauren a všiml si, že se její prázdný výraz nevrátil. Sice její obličej nebyl nikterak živý, ale už nepřipomínala zombie. A také si všiml, že ten příval emocí, které cítil z Aubrey, také zmizel. Odkašlal si, zatímco si přál, aby u sebe měl tu zatraceně nejsilnější černou kávu s whiskey. „Posaďte se, slečno Wilcoxová. Je tu pár věcí, které potřebuji projít s vámi a vaší…“
„Proč nejdeš domů, mami?“ Lauren ho přerušila tím, že mu skočila do řeči ostrým hlasem, jak se posadila vedle své matky. „Bude lepší, když na ty otázky odpovím sama.“
„Co když se to vrátí, Lauren?“

pátek 10. listopadu 2017

Posedlá - Kapitola 1



Díky tátovi kluka, co ho šikanoval, objevil Raef svůj dar. Stalo se to před pětadvaceti lety, ale pro Raefa byla ta vzpomínka čerstvá, jako by se to stalo dnes ráno. Své poprvé nikdy nezapomenete. Nezapomenete první orgasmus, to, kdy se poprvé opijete, první vraždu, a rozhodně ani první zkušenost s vycítěním násilných emocí.
Jméno toho kluka bylo Brandon. Byl to velký kluk; ve třinácti vypadal na třicet pět. Nebo alespoň tak se to zdálo Raefovým devítiletým očím. Ne, že by ho Brandon nějak extra šikanoval. Většinou se rád soustředil na holky. Nemlátil je. To, co dělal, bylo horší. Zjistil si, co je děsilo, a pak je mučil strachem.