středa 7. února 2018

Aféra Tawdryové - Kapitola 8



Falon nikdy nechtěl ženu takovým způsobem, jako chtěl Glory.
Co to na ní bylo, co ho pořád přitahovalo zpět k ní, kromě jejího původu? Kromě jejích činů a jejích slov? Byla krásna, ano. Bujná a jemná, těžce oddychovala vzrušením. Byla cítit jasmínem a kouzlem, což bylo pro jeho smysly jako hodovní večeře. Byla zranitelná, ale přitom kurážná, vyzývavá a prchavá. Nikdy se mu neklanila a nikdy nebude. Bojovala by s ním, pokud by jí ublížil, a vždy po něm vyžadovala jen to nejlepší.

To se mu líbilo. Líbilo se mu, jaký byl, když byl s ní. Dělala z něj lepšího člověka. Upřímného a dávajícího. Doufajícího. A teď, když o tom přemýšlel, vše, co mu udělala pomocí toho pera, nebylo zlomyslné, byla to… předehra.
Jeho kůže se mu napínala na kostech, když přestal, jeho dlaně spočívaly vedle Gloryiných kolenou. „Stále chceš odejít?“
„Ne,“ řekla bez dechu. Opřela se a její váha spočívala na loktech. Plné kopečky jejích ňader se napínaly pod podprsenkou. Bože, její křivky byly nádherné.
„Chceš mě?“ Ta slova vyslovil jen stěží přes knedlík v krku.
„Ano.“ Žádné zaváhání. „Možná jsem blázen, ale ano.“
„Dobře, protože já tě chci. Celou, tentokrát.“ S prsty pod jejími koleny se zvedl. Jeho rty se setkaly s kůží na vnitřní straně stehna, chladný kámen jeho náhrdelníku se otřel o její kůži a ona zalapala po dechu.
Políbil ji znovu. Jeho jazyk se přibližoval blíže… blíže…
Znovu zalapala po dechu a zatřásla se. „Žhavé,“ řekla, chvěla se.
„Dobré?“
„Velmi.“
„Hunter mi řekl, že píšeš romantické romány.“
„Občas. Polib mě znovu.“
Usmál se, poslechl ji a pokračoval jazykem k okraji smaragdových kalhotek.
„Oh, bohyně.“ Stiskla prostěradlo. Chtěl ty ruce ve svých vlasech, aby se ho držely, držely se ho navždy.
Byla perfektní pro jeho postel – jeho postel – pomyslel si a hleděl na ni dolů. Zářivý plamen proti černému hedvábí. „Myslela jsi na mě, když jsi psala milostnou scénu?“
„Ano.“ Jako by mu četla myšlenky, uchopila jeho hlavu a stáhla ji dolů k dalšímu intimnímu polibku.
Jeho penis zapulzoval při té myšlence, při pohledu na ni, když ji ochutnal, a kousnul se do vnitřku tváře. Nikdy neměl ženu, která by dráždila tolik jeho smyslů. „O čem jsi fantazírovala? Co jsem ti dělal?“
„Celou jsi mě ochutnal,“ řekla a prohnula se v zádech, tiše ho prosila o víc.
Nejlepší možná odpověď.
Pak dodala: „Máme jen jednu společnou noc a já chci vše, o čem jsem snila.“
Jednu noc. Sval pod okem mu zacukal. Nelíbilo se mu, že mu připomněla časový limit, ale přešel to. Pro teď. „Vzrušilo tě, co jsi napsala? Dotýkala ses sama sebe?“
„Ano.“ Zvedla ruce a uchopila své bradavky. „Takhle.“
„Ne. Mezi tvýma nohama. Ukaž mi to.“
Zvedla hlavu, její oči byly široké a zaměřily se na něj. Její ruce se přestaly pohybovat na jejích ňadrech. „C-cože?“
„Ukaž mi to.“ Zoufalý, aby ji znovu ochutnal, políbil střed jejích kalhotek. Byly krásně vlhké. Zavrčel, jeho ústa se naplnila slinami. „Chci vidět to, o čem jsem já snil.“
„Oh.“ Pomalu, oh, pomalu se její ruka sunula po jejím břiše dolů. „Jako takhle?“
Olizoval kůži nad lemem jejích kalhotek a uchopil svůj penis. „Víc.“
Pomalu, tak pomalu její ruka kroužila na vrcholku jejích stehen a škádlila ho. „Lepší?“
Pohladil se dolů, nahoru silně stiskl. „Ještě ne.“
Narovnal se, jejich pohledy se setkaly a ani jeden neuhnul. „Co takhle?“ Její prsty se ponořily pod smaragdovou krajku. Kolena se jí rozevřela a víčka jí klesla. Vykřikla a boky se jí vlnily.
Sakra. Vypadala v tu chvíli jako kouzlo. Kouzlo, po kterém toužil. Dolů a nahoru, pokračoval ve svém hlazení, její obraz, tak vzrušující, se mu zaryl do paměti navždy. Dotkni se jí. Uč ji. Nikdy nechtěl nic víc.
„Přestaň,“ poručil.
Přestala. Otevřela oči.
Přestal se hladit, uchopil její zápěstí a odtáhl její ruku z jejího těla. Vzdychla a kousla se do spodního rtu. „Teď je řada na mně.“ Sehnul se, zvedl její prsty ke svým ústům a jeden vsál, pak další. Její chuť pokryla jeho jazyk. „Jako med.“ A potřeboval víc.
Ponořil jazyk do jejího pupíku, zatímco jí stahoval kalhotky po nohách. Pomyslel si, že je musela odkopnout stranou, protože postel se pohnula, když se narovnal.
„Chtěl jsem tohle udělat už tak strašně dlouho,“ řekl a prsty rozevřel její vlhké brány. Jemný závoj kudrlin chránící její ženskost byl tak zářivě rudý, jako její vlasy. Nádhera.
„Udělej to. Prosím.“
Zoufalost v jejím hlase odrážela jeho pocity. Tlačil na její stehna, aby se ještě více rozevřela… víc… víc… Bože, tak krásná. Růžová a lesklá. Sklonil hlavu a přejel jazykem po jejím středu.
„Falone,“ vykřikla.
Obtočil jazykem její klitoris, když do ní ponořil prst.
Její ruce stiskly jeho vlasy tak, jak to měl rád. „Víc.“
Další prst se přidal k tomu prvnímu a roztahoval ji. Celou dobu ji sál a štípal. Ochutnal někdy něco tak sladkého? Tak návykového? Mít ji jednou nebude stačit, uvědomil si. Potřeboval ji znovu a znovu. Každým možným způsobem. Jen ji musel roztoužit více.
Jak ji lízal, řekl jí vše, co jí chtěl udělat, jak krásná byla, jak ji potřeboval. Brzy se svíjela, pohazovala hlavou ze strany na stranu. Chtěl ji vidět vyvrcholit. Musel to vidět, zemřel by, pokud ne. A pak se to stalo. Její vnitřní stěny stiskly jeho jazyk a ona zalapala po dechu, vykřikla a pak dokonce zakřičela.
Odtáhl se od ní, jeho pohled ji hltal. Její oči byly přivřené, zuby se kousala do spodního rtu. Její pokožka byla narůžovělá. Hruď se jí rychle zvedala a klesala, povznášela ty růžové bradavky jako bobule nabízející bohovi.
Uběhla dlouhá chvíle, než se uklidnila. Když se tak stalo, její víčka se zvedla.
Zůstal tam, kde byl, klečel mezi jejíma nohama s penisem pyšně vztyčeným. „Líbilo?“
„Líbilo.“ Vztáhla k němu ruku a uchopila ho. „Víc.“
Z jeho rtů unikl vzdech. „Glory.“
„Jsem na řadě,“ řekla a sevřela ho silněji. „Chci tě ochutnat.“
Zavrtěl hlavou. „Nechci takhle poprvé vyvrcholit, a pokud se tvá ústa dostanou do blízkosti mého penisu, tak se tak stane.“
Najednou se ocitl na boku. „Ne, nevyvrcholíš.“
Pomalu, uličnicky se usmála a přetočila ho na záda. Jako mořská siréna se nad něj vznesla. „Okay, neudělám to. Ale můžeš zkusit mě zastavit, jako muž, kterým jsi.“
Bože, myšlenka na její ústa na jeho penisu, horká a mokrá… její vlasy rozprostřené po jeho stehnech. Jeho hlava padla na polštář. „Dobře. Ale jen proto, že na tom trváš.“
Zasmála se. „Takový mučedník.“
Jeho penis zacukal proti její noze, její smích byl stejně vzrušující, jako její dotek.
Teď zalapala po dechu. „Mmm, za co to bylo?“
„Líbí se mi zvuk tvého smíchu,“ přiznal. Chtěl ho slyšet. Ráno, když se probudil, při obědě, při večeři. Před spánkem.
„Občas jsi sladký jako cukrátko.“ Sunula se dolů po jeho těle, dokud její rty nebyly umístěny nad jeho penisem. Tak jak se obával, jeho už tak napnuté smysly rozkoše se přesunuly do nové úrovně. „Pravděpodobně tak i chutnáš.“
To doufal. Chtěl, aby se jí takto líbil.
„Řekni mi, o čem jsi snil.“ Její teplý dech ho pohladil a poškádlil.
Musel se chytit prostěradla, nebo by ji brzy chytil za vlasy, a pak by ho nic nezastavilo od toho, aby vyvrcholil v jejich ústech. „Tebe. Jak děláš tohle.“
„Co ještě?“ Olízla špičku a polapila lesknoucí kapku, která tam již byla. „Mmm.“
Sakra. „Mě uvnitř tebe.“
Její zuby poškrábaly hlavičku a on zavrčel tou delikátní senzací. „Co ještě?“ trvala. „Řekni pravdu a budeš odměněn. Není to tak, jak rád pracuješ?“
„Bušící, horce, tvrdě, divoce, křičící, ty přede mnou předkloněná, já si tě beroucí zezadu. Moje prsty na tvém klitorisu, pracující na něm. Ty vyvrcholující stále a stále.“
Jak mluvil, sála ho dolů, nahoru, dolů. Vzala ho až hluboko do hrdla. Málem nedokázal ta slova vyslovit, ale pořád mluvil. Cokoli, co protáhne ten delikátní tlak. Jedna z jejích dlaní uchopila jeho koule a ta druhou klouzala po jeho hrudi, kde se dotkla jeho bradavky.
Cítil, že dosáhl nejvyššího bodu potěšení, a miloval to. Přirážel, nebyl schopen zastavit své pohyby, byl blízko okraje. Pokud bude pokračovat, skutečně – sakra, sakra, sakra. Falon ji popadl za ramena a trhl s ní nahoru. Její rty byly nateklé a mokré, lapala po dechu, její touha očividně znovu obnovena.
Vzdychla zklamáním. „Nebyla jsem hotová.“
„Kondom,“ řekl, spíše to slovo zavrčel. „Teď.“
Její zorničky byly rozšířené, její tváře zčervenalé, jak se divoce rozhlédla. „Kde jsou?“
Zatraceně, kam je položil? Hledal je a uviděl dva stříbrné balíčky na podlaze. Myslel dopředu, díky Bohu. Natáhl se, daleko, jeden popadl a roztrhl ho pomocí zubů. Pohyby měl trhavé, narovnal se a stahoval ho po celé své délce.
Položil ruce na Gloryina stehna a roztahoval je doširoka, tak jak jen to šlo. Její mokrý, toužící střed byl umístěn nad jeho penisem, tak jako byla její ústa. „Projeď se na mně.“
„Myslela jsem – říkal jsi zezadu.“
„Příště,“ řekl a pak ona tlačila, on se prohýbal, a pak byl celý uvnitř ní, pronikal hluboko a bral si z ní vše, co mohl dostat.
Zaklonila hlavu, její vlasy ho polechtaly na nohou. Její ňadra mířila dopředu a on uchopil malý kousek jejích zad a postrčil ji dopředu. Když se ta ztvrdlá poupata otřela o jeho hruď, zavrčel: „Kurva, ano.“
„To je tak dobré.“
„Polibek.“
„Prosím.“
Pohyboval se v ní dovnitř a ven, když se jejich rty setkaly. Jeho jazyk vpadl dovnitř a ona ho hladově přijala a sama ho svým jazykem omotala. Jejich zuby o sebe zavadily jednou, podruhé, ale intenzitu to nezmírnilo.
Všechny další ženy, se kterými kdy byl, vyprchaly vzadu jeho mysli, jako by nikdy neexistovaly. Existovala jen Glory. Existovalo teď a tady. Věčnost – s ní.
„Falone,“ zalapala po dechu a on věděl, že je blízko.
Rukou sjel mezi jejich těla a třel jí klitoris. To bylo vše, co potřebovala. Vyvrcholila rychle, tiskal jeho penis, křičela jeho jméno znovu a znovu, nehty zarývala do jeho hrudi.
On také spadl přes okraj. A když vyvrcholil, bylo to nejsilnější vyvrcholení v jeho životě. Každý jeho sval se stáhl a uvolnil. Krev proudila jeho žilami, tak horká, že by popálila vše, čeho by se dotkla.
„Glory,“opakoval a bylo to tak modlitba. Víc jí, víc tohohle.
Teď jsem tím prošla a udělala jsem to, pomyslela si Glory. Byla přitulená k Falonově boku, teplá a nasycená – více, než kdy byla. Spal, jeho dech byl jemný. I když spal, jeho ruka ji hladila po páteři, jako by se jí nemohl přestat dotýkat.
Miluji ho.
Tak, přiznala to. Udělala to. Milovala ho. Líbilo by se jí strávit s ním zbytek života. Milovat se s ním, povídat si s ním, smát se s ním. Nemožné.
Byla čarodějnicí a nemohla s tím nic dělat. Měla magické síly. To nebylo něco, co mohla vypudit. Ne na moc dlouho. A Falon by se jí kvůli tomu vždy bál, nezáleželo na to, co tvrdil.
Celé měsíce se dusila pokaždé, kdy viděla své sestry a jejich přítele. Její hruď bolela a ona předpokládala, že ta bolest pochází z odporu, ne z lásky. Teď sama zažívala ten pocit. Tu bolest pro něco, co nemohlo existovat.
Oči se jí naplnily slzami. Milovala Falona, ale nemohla ho mít. I když si myslel, že z ní chce víc. Řekl toho více předtím, než usnul. Neodpověděla mu, nevěděla, co říct. Ale jen si představila, jak se krčí během jejích první hádky, že mu něco provede. Mohla si jen představit obvinění, které by vyřkl pokaždé, kdy v jeho životě něco nevyšlo.
To by ji zničilo. Lepší je odejít teď, jak si to plánovala. Byl to jediný způsob, jak mohlo její srdce přežít.
Opatrně se Glory odsunula od jeho těla a z postele. Její nohy byly tak roztřesené, že málem upadla. Protože se sem vepsala bez skutečného oblečení, půjčila si od Falona tepláky a tričko.
Před tím, než si je oblékla, přiložila si je k nosu a zhluboka se nadechla. Voněly jako on, jako mýdlo, temné koření a síla. Ukápla jí slza. Jakmile byla oblečená, přistoupila ke kraji postele. Stále hlasitě spal. Asi posledních pár dní pořádně nespal. Pravděpodobně se bál, že na něj zaútočí každou chvilkou pomocí pera.
Co když by věci mohly být odlišné? Co když existovala šance a mohlo by to fungovat?
Vypadal tak mírumilovně. Jeho tmavé vlasy byly zacuchané na polštáři. Jeho obličej byl prozářen přetrvávajícím potěšením. Prostěradlo sjelo a odhalilo tak celou plochu jeho ohromujícího hrudníku.
Koho se snažila obelhat? Fungovat? Prosím tě. Ty zatracené slzy začaly padat. Bude jí chybět. Popichovat ho, být s ním, spojit se s ním byla legrace. Byl zábavný a byl teplý. Byl divoký a ochranářský a byl milenec, který se stará víc o její potěšení, než o svoje.
Jeho prsty se pohnuly na místě, na kterém před tím ležela.
Její srdce přestalo tlouct. Jeden krok, druhý, ustoupila od postele. Každou chvilku se mohl probudit. Co by jí řekl? Co by udělal?
Na tom nezáleželo.
Glory se otočila na podpatku a tiše opustila dům. Žili od sebe jen jednu míli a ona procházela lesem už dříve, takže vstoupila do noci bez zaváhání.

Své srdce zanechala s Falonem.

9 komentářů: