sobota 20. ledna 2018

Posedlá - Kapitola 6



Raef nejel domů. Místo toho, zatímco si sám sobě mumlal něco o nepřirozených katastrofách, se zastavil v kanceláři a vzal si pár knih o Psyjích od velmi překvapené Viviana Petersonové, která byla rezidenčním expertem na duchy. Raef ji neměl rád. Nikdy. Byla jednoduše příliš mimo. Měla zelené vlasy, proboha.
Cestou domů se stavil pro pizzu a šest plechovek piva – pizzerie i obchod měl kousek od domova.
„To je jeden z důvodů, proč je to tu pro mě tak ideální,“ povzdechl si Raef spokojeně, když upíjel první plechovku a ukusoval speciál se vším. První knihu otevřel teprve v půlce pizzy a při třetím pivu. Až pak začal číst.

Během patnácti minut potřásl hlavou a otevřel další pivo. Prolistoval kapitolou první knihy „Průvodce pro lovce duchů“ a rychle četl: „Posednutí, pobláznění sukubou, poltergaisté, podivně zapáchající odór… Tyhle kecy ohledně duchů jsou vážně na nic.“ Vzal si další pivo a odhodil knihu stranou. Z paklíku zvedl další se jménem Šamanské umění. V ní Raef našel kapitoly jako „kradení a ztráta duší,“ „duše, které propadly lásce,“ a na závěr také „jak získat ukradenou duši.“
„Tohle je ztráta času,“ zamumlal a začal číst.
Znovu získání ukradené duše je třeba provádět s umem a pečlivostí. Pamatujte, že musíte jednat v souladu s vesmírem – ublížit někomu, dokonce i tomu, kdo duši ukradl, vás zbaví vnitřní harmonie.
Raef si odfrkl. „Jako kdyby mě to zajímalo?“ A četl dál.
Zloději duší je obvykle kradou proto, že věří, že k životu potřebují moc. Zřídkakdy je to pravda. Pouze jeden z tisíce Psyjů se skutečně dokáže živit energií z duše někoho jiného. Problémem je, že někteří z úzkostlivých Psyjů jsou přesvědčeni, že dokáží využít sílu jiných – a stávají se zloději duší.
„Problém je, že ten kretén, po kterém jdu, duše dokáže vysát,“ dodal Raef a pokračoval.
Kvůli mocenskému postoji vůči ukradené duši je těžké zloděje přesvědčit, aby ji propustil. Jsou tu dva základní způsoby, kterými nenarušíte fungování vesmíru.
1)      Nabídněte zloději, že mu duši vyměníte. Někdy je možné prohodit duši zvířete za tu lidskou.
„Chudák pes,“ řekl Raef.
2)      Rozptylte zloděje a ve chvilce nepozornosti mu duši vezměte. Samozřejmě, že k tomu je potřeba schopností šamanů či média, a neměl by se o to snažit Psyj s jiným darem. Jinak může dojít ke zranění zloděje, ukradené duše, ale i nezkušeného Psyje.
Raef se odtáhl, popíjel pivo a přemýšlel. Měl by sehnat jiného Psyje jako je Lana? Nezajímalo ho bezpečí zloděje – ten chlap byl vrah. A přestože by raději nenastavoval svůj zadek kulkám, až tak se o sebe nebál. Raef podobné hovadiny řešil již několik desetiletí. Ale bál se o Aubrey, stejně tak i o její sestru – což ho štvalo a zároveň to bylo velmi neobvyklé.
Nebylo normální, že by mu na něčem záleželo.
„Sakra, tohle fakt není normální případ,“ dodal nahlas. „A nejde tu o obyčejnou krádež duše. Jde tu o vraždu. Duše je tady pouze druhotná. Takže všechny ty kecy z knížek musí přijít až po vyřešení vraždy. A na to jsem já nejlepší.“ Znovu kouknul do knihy na druhý bod. „Rozptylte zloděje a ve chvilce nepozornosti mu duši vezměte. Samozřejmě, že k tomu je potřeba schopností šamanů či média, a neměl by se o to snažit Psyj s jiným darem. Jinak může dojít ke zranění zloděje, ukradené duše, ale i nezkušeného Psyje.“ Takže co kdybych toho chlapa rozptýlil tím, že ho strčím za mříže a Aubrey může zdrhnout – to je plán.“
Raef přikývl a rychle prolistoval další kapitoly jako: „obnovení vnitřního světla,“ „hledání zlomených duší,“ a zarazil se u článku: „získání duše ze světa mrtvých.“
Svět mrtvých není to samé jako křesťanské nebe a peklo. Není jednou ze tří planin země. Je to místo pro zničené a zlomené duše – ať už mrtvé či živé. Je to velmi nebezpečné místo, a to i pro vyškoleného šamana či médium. Je plné beznaděje. Někdy tam dokážete najít zlomenou duši. Někdy si tam zloději duší vybírají své oběti. Ať už se snažíte uzdravit zlomenou duši či získat tu kradenou, pokud vstoupíte do světa mrtvých bez ochrany a zkušeností, riskujete, že se tam také ztratíte.
„Jackpot!“ Vykřikl Raef. „To zní určitě jako místo, kam se musím vydat.“ Přeskočil další varování a přešel rovnou ke kapitole „vstup do země mrtvých.“
Začněte rozsvícením svíčky. Hledejte stín a kouř, smrt a temnotu, takže budete potřebovat světlo co nejblíže, a to obrazně i doslovně.
Raef neochotně vstal a šel do ložnice, kde měl připravenou vanilkovou svíčku. Moc se mu líbilo světlo, které svíčky vrhaly na hladkou pokožku jeho ženy. Kathy byla svěží, sexy a vřelá. Díky žhavému plamenu vypada jako bohyně lásky, která se snesla na zem. Samozřejmě, že tu zatracenou svíčku už roky nezaplál, ne od chvíle, co se jeho žena rozhodla, že nedokáže žít s jeho prací – nebo přesněji, dle jejích slov, nedokázala žít s tím, co mu ta práce dělala. Dělá tě smutným, Raefe, a nic to nedokáže změnit.
Raef vyrazil zpátky do obýváku se svíčkou v ruce. „Proč nad tím sakra přemýšlím? Kathy je už pět let pryč. Svíčka tu zůstala jen proto, že se mi líbí, jak voní.“ Raef potlačil vztek. Jo, bylo by fajn vidět nějakou nahou ženu ve světle svíček, ale to se mu už dlouho nestalo. „Příliš dlouho,“ řekl, než svíčku zapálil a znovu si sedl ke knize a pivu. „Fajn, tak co dál?“
Šamanský boj o život a smrt se může odehrávat ve světě mrtvých. Pokud se tam vydáte, musíte mít zkušenost, odvahu a dobrou ochranu.
„Jo, jasně, tak šup,“ zamumlal.
Svět mrtvých je za hranicemi jiného světa. Přemýšlejte o tom světě stejně jako o našem v dávných dobách, kdy člověk věřil, že je svět plochý a pokud půjdete příliš daleko, spadnete do nicoty. Tou nicotou je svět mrtvých. Pokud jej chcete najít, udržte si v mysli světlo své svíčky. A poté začněte meditovat s důvody svého hledání. Šaman či médium může vystopovat duši pomocí svého daru.
„Huh.“ Odfrkl si Raef. „Já nejsem sluníčkářský šaman ani médium, ale dokážu stopovat. Obvykle vrahy, ale to je fuk. Tenhle případ přece není normální. Možná dokážu vystopovat víc, než jsem si myslel, alespoň pokud jde o Aubrey a Lauren.“
Četl dál.
Vězte, že jakmile vysledujete duši do světa mrtvých, váš vnitřní dar přestane fungovat. Abyste získali ztracenou duši, budete potřebovat svou moudrost a lstivost.
„První dobrá zpráva, jakou jsem zatím slyšel,“ řekl a tiše se uchechtl.
Raef zavřel knihu a pohlédl na svíčku. Sledoval plamen, až se mu zdálo, že je celý svět v plamenech.
A pak začal myslet na Aubrey.
Chtěl cítit její radost.
Smála se. Často se smála na to, že byla mrtvá.
Byla to krásná blondýna s jiskrou, kterou v ní ani smrt neuhasila.
A říkala mu Kente. Nikdo mu nikdy neříkal Kente.
Raef zavřel oči, udržoval v mysli plamen a v srdci Aubrey. A stejně jako na místě vraždy i teď začal využívat svůj dar… hledal… hledal… hledal. Jen se tentokrát nesnažil vystopovat vztek, strach ani bolest. Tentokrát hledal zářivou blondýnku, jejíchž smích mu připomínal šampaňské.
Když ji vážně našel, překvapilo ho to. Oběti vražd, které v minulosti hledal, ho navedly k vrahům temnými stezkami – nebo řekami bolesti a nenávisti. Aubreynina stezka byla jako třpytivá nit radosti, která jasně zasvítila, a poté jas uhasl. Proč? Napadlo ho. Co se jí to dělo? A pak to rozpoznal – byly to starosti. Raef se natáhl se svým darem, chytil tu nit a sledoval ji, ale místo aby se někam dostal, cítil na kůži známé svrbění a někde z místa vedle něj se ozval její rozčilený a překvapený hlas.
Kente, co to děláš?
Otevřel oči. Aubrey stála mezi gaučem a starým konferenčním stolkem. Zatímco četl, den ustoupil noci – jediné světlo zajišťovala vanilková svíčka. Nedostatek světla jí slušel. Vypadala téměř magicky a Raef si všiml, že má na sobě jen lehké šaty, které dobře objímaly její ženské křivky. A že na Aubrey měly co objímat.
Radost, kterou předtím tlumily obavy, bla jasnější, když Aubrey naklonila hlavu na stranu, prohlédla si ho a poté se začala smát. Její smích ho pohladil po kůži a naježil mu chloupky na předloktí. Vyvolal v něm pocity, které v něm byly mnohem mrtvější než byla Aubrey.
„Co je?“ zeptal se a podrbal se na ruce. „Proč se směješ?“
Protože mi došlo, co děláš.
Usmála se, ale nepokračovala, až dokud nepromluvil. „A co si myslíš, že dělám?“
Nemyslím si to, Kente. Vím to. Vím, že si mě prohlížíš.
Raef se zamračil a snažil se ignorovat jiskřivý humor, který ji obklopoval. „To jsem nedělal, dokud ses neobjevila. A proč tě to rozesmálo?“
Protože to znamená, že tvůj milostný život je ještě mrtvější než já. Zachichotala se.
„To není vtipné,“ řekl. „Než ses objevila, snažil jsem se…“
Ne! Na okamžik zněla vyděšeně a humor, který ho obklopoval, vybledl. Poté se natáhla a chytila jednu ze šňůrek, které držely její šaty pohromadě. Žalostně se na něj usmála. Ne, tam nezacházej. Jestli to uděláš, budu muset odejít, a to nikdo z nás nechce. Co kdybychom se raději soustředili na tohle? Jediným trhnutím uvolnila uzel na šatech a odhalila své nahé tělo.
„Ty jsi nahá!“ Vykřikl Raef a poté se v duchu ušklíbl. To mu stačily prsa k tomu, aby zapomněl, že je mrtvá?
Ne, nahá jsem až pod tímhle. Aubrey lehce přejela po přední části hedvábného spodního prádla, až ji ztvrdly bradavky. Zalapala po dechu. Wow- zašeptala poblázněně. Cítím se skvěle. Stále se sama sebe dotýkala, jak se přibližovala. Cítíš mě, Kente? Vím, že to umíš.
Byla od něj jen kousek a ve světle svíček byla tak zatraceně sexy. Všechna ta nahá kůže a bujné křivky, bradavky tak tvrdé, že byly připraveny na laskání. Raef se k ní přiblížil, ale pocítil jen šok a chlad, když se rukou setkal se vzduchem.
Rozesmála se. Ne takhle, ty hlupáčku! Zkus mě vycítit tady. Aubrey se naklonila a přitiskla mu ruku na srdce.
Necítil tlak z její ruky. Necítil nic až na její smích a svou zuřivost. „Nic necítím! Jsi duch. Nevím co tu sakra dělám.“
Už si mě předtím cítil. Dokážeš to zopakovat, a je důležité, abys to dokázal. Je to jediný způsob, jak se posunout dál. Jediný způsob, jak dokážeme napravit to, co se děje. Stála přímo před ním. Natáhla se a rozepnula si hedvábné prádlo. S pokorným úsměvem pokrčila rameny a podprsenka jí sklouzla k nohám. Za ní následovaly kalhotky.
„Bože. Jsi tak zatraceně nádherná,“ řekl Raef.
Tak mě vyciť, Kente. Zbav se toho závaží, které máš kvůli své minulosti, a dovol si znovu cítit rozkoš. Aubrey si pohladila prsa. A poté pomalu sunula ruku dolů po těle, přes křivku břicha, až prsty vjela do trojúhelníku blonďatých kudrlinek mezi nohama.
Raef od ní nedokázal odtrhnout oči. Celé tělo ho bolelo a byl tvrdý jako kámen. Automaticky sjel rukou k džínům a přejel dlaní po celé své délce.
Ano! Ukaž se mi. Dovol mi tě pozorovat.
„Tak mě nech cítit!“
Kente, zlato, ty to dokážeš. Jen si to dovol. Nech být minulost a dovol si cítit rozkoš.
„Fajn, tak jo. Cokoliv,“ řekl. „Nechám ty sračky za sebou.“
Proč? Řekni mi proč, zašeptala Aubrey.
„Protože chci cítit rozkoš. S tebou!“ Skoro ta slova zakřičel.
Jakmile to řekl, zasáhly ho – její emoce. Už před tím cítil smích. Dokonce i radost. Ale to, co cítil teď, ho prořízlo jako meč: radost, smích, touha, vášeň, rozkoš, vše v jednom balíčku. Emoce se v něm proplétaly a zachycovaly. Raef rozepnul své kalhoty, vzal si penis do ruky a hladil se, zatímco sledoval její vykulené modré oči.
Jsi neuvěřitelný! Řekla Aubrey. A cítíš mě.
„Cítím tě,“ zalapal po dechu. „Cítím, co si sama děláš. Cítím, co děláš mě.“
I já to cítím… Aubrey nikdy nemrkla, i když se jí prsty svižně hýbaly. Raef jí koukal do očí, když oba vyvrcholili – a stále na ni koukal, když zašeptala: Díky tomuhle jsme si blíž a blíž, a čím blíž se ke mně dostaneš, tím spíš ho najdeš. Ale nemůžeš použít negativní emoce. Musíš no vystopovat pomocí opaku – radosti, rozkoše, štěstí a naděje. Nedokáže s tím bojovat a nebude tě schopen zastavit…
Tentokrát ji zloděj duší neroztrhl napůl, když ji k sobě přivolal. Vybuchla do malých kousků a její výkřik byl sfouknut jako svíčka. Raef zůstal sám ve tmě, vyčerpaný a zmatený.


10 komentářů:

  1. Dakujem za preklad a korekciu :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Ja už to vidím, že toto skončí ako Najtemnejší oheň. Inak si to neviem predstaviť... Ale čo úbohá Lauren? Veľmi pekný preklad :)

    OdpovědětVymazat
  3. Moc děkuji za další skvělou kapitolu a překlad. ♥💛♥

    OdpovědětVymazat
  4. Moc děkuji. Těším se na pokračování :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Moc děkuji za překlad. Katka

    OdpovědětVymazat