sobota 25. října 2014

Sběratel - Kapitola 7



Neal tu hrál nebezpečnou hru. Spojovali se rychleji, než čekal, že by to bylo možné. Jakmile se vířící barvy lucerie usadí, jeho život bude v jejích rukou. A jakmile dokončí slib, který mu dala, každý bude moct jít svou cestou, ale pokud barvy ztuhnou a jejich spojení bude ukončeno, jakmile ho opustí, zemře.
Musel být opatrný a co nejvíc ten proces zpomalit. I když miloval představu jich dvou spolu, nechtěl ji k sobě připoutat pocitem viny. Odmítal myšlenku, že by s ním zůstala jen proto, že by bez ní zemřel. To by nebylo fér ani k jednomu z nich.

Takže najde sílu a odolá tomu, aby si ji vzal, čímž by  proces urychlil. Dá jí to, co tak nezbytně potřebovala, nechtěl ji nechávat trpět, ale nechá si při tom džíny pevně na místě.
Prolíbala si cestičku přes jeho krk až k bradě. Pevným sevřením jeho hlavy ho donutila sklonit ji, aby ho pořádně políbila. Její něžná ústa se otevřela na jeho, než žhavý jazyk vklouzl dovnitř a nárokoval si ten prostor za svůj vlastní.
Neal potlačil sten a začal pracovat jako muž na misi. Čím dříve jí dá vyvrcholení, tím lépe. Nevěděl, jak dlouho by dokázal odolávat tomu, co mu tak zjevně chtěla dát.
Neztrácel čas a rozepnul všechny ty hnidopišské malé knoflíčky na její halence. Její ňadra objímala bílá krajka, která nijak neskrývala ztuhlé bradavky. Sklonil hlavu a sál ji přes jemnou látku, zatímco rychle zpracovával háčky na podprsence.
Tiché steny rozkoše naplnily vzduch, její prsty mu prohrabávaly vlasy a držely jeho hlavu na místě.
Během několika vteřin jí ze stehen sklouzla sukně. Krajkové kalhotky ji hned následovaly, čímž zůstala jen v punčochách. Těch, které na ní rozhodně dál zůstanou.
Stáhl jí z hrudi podprsenku a bojoval s její přilnavostí dost dlouho na to, aby ji od sebe odtáhl a pořádně si ji prohlédl.
Viviana byla úchvatná. Měla sladké, štíhlé křivky a tančily přes ni stíny od ohně. Drobné kosti, ženské obliny. Každý centimetr z ní byl perfektní.
V životě jinou nikdy nechtěl víc, jako chtěl teď ji.
Krev mu uháněla tělem a dožadovala se, aby si ji nárokoval. Mohl cítit její vzrušení a viděl, jak jí kůže zrudla touhou. Chtěla ho stejně, jako on ji.
Zíral tak dlouho, až cítil, jak se začala odtahovat - její rozpálenost se vypařovala pod nepříjemným druhem plachosti.
Jednou rukou si zakryla prsa, klín druhou. Skrývala se před ním.
Zvedl se v něm prapůvodní vztek tak silně a rychle, že se nedokázal ovládnout. Agresivně postoupil vpřed, zatlačil ji zpátky na pohovku. Klopýtla, mávnula rukama, aby nabrala rovnováhu. Neal ji popadl za paže a položil ji. Držel jí je dál od těla a dovolil zadostiučinění, aby utišilo to prvotní zvíře v něm. „Neskrývej se přede mnou,“ podařilo se mu vyhrknout. „Nikdy.“
Svlékl si košili a pak jí přitiskl zády k pohovce, cítil, jak se ty sametově sladké bradavky otírají o jeho kůži.
Viviana tiše zalapala po dechu a zaryla mu nehty do zad.
Teplo a touha v něm vzplanuly, na okamžik ho oslepily. Ale dotýkal se její kůže a to stačilo. Znovu na ni pohlédne, až před ním bude rozvalená, aby na ní mohl hodovat a dovedl ji k vyvrcholení svými ústy. Dá si na čas se zkoumáním, užije si kapičky potu na její kůži a způsob, jakým se bude svíjet, až jí bude držet boky na místě.
Jeho cejch života se zakymácel, liboval si v kontaktu těla na tělo. Prsten spokojeně broukal a nutil jej, aby dokončil, co začal.
Neal se natáhl mezi ně a vklouzl mezi její vlhké chloupky. Byla hladká a teplá, a při sebemenším dotyku jeho prstu na klitorisu pod ním poskočila a unikl jí ostrý výkřik.
Vjel prstem do jejího kluzkého těla. Pevně jej sevřela svaly a on zaťal zuby, aby získal kontrolu. Chvěla se pod ním, kroutila boky, aby našla jiný úhel. Byla úzká, ale to on zvládne. Opatrně ji připraví, aby až si ji vezme, cítila jen samou rozkoš.
Kromě toho neměl přece v úmyslu si ji vzít. Tohle dělal jen pro ni. Taková byla dohoda, kterou uzavřel sám se sebou.
I když proklínal své rozhodnutí, vzmužil se a stál si za ním a obrátil sílu své vůle proti vlastnímu tělu a tomu, jak zpívalo.
Viviana nebyla plachou milenkou. Steny a drobnými, chvějícími se pohyby mu napovídala, jaký dotyk se jí líbil i co jí rozdivočovalo. Jeho úzkoprsá, slušná vědkyně se pod ním svíjela, lapala po dechu a třásla se, zatímco jí sál klitoris a klouzal v ní dvěma prsty. Hrál si s jejími bradavkami, opatrně je střídavě méně a více štípal v synchronizaci s přirážejícími prsty.
Zadrhl se jí dech. Bříško se zachvělo. Neal přidal třetí prst a pomocí zubů ji poslal přes okraj.
Vypustila sladký sten a vzepřela se pod ním, jak ji přemohl orgasmus. Neal za celý svůj dlouhý život nebyl svědkem něčeho tak krásného.
Jak se přestala třást, přitáhla ho k sobě slabými pažemi a políbila ho. Stále ještě se chvěla, nebo to možná byl on. Nedokázal to již rozpoznat. Věděl jen to, že balancuje na hraně a nemá daleko k tomu, aby vjel svým penisem do jejího vlhkého, uvolněného těla hlouběji, než měly šanci jít jeho prsty.
Rukama zašátrala po jeho opasku a rozepnula jej rychleji, než jeho po krvi hladovějící mozek měl šanci přijít na to, co dělá. Štíhlými prsty vklouzla do džínů a objala jeho penis. I to málem stačilo k tomu, aby dosáhl vyvrcholení. Jen obava, že by se cítila, jako by ji zneužil, mu zabránila uvolnit se a nechat své semeno tryskat po celých jejích prstech.
Pokusil se odtáhnout, ale nedokázal jít příliš daleko ze strachu, že jí zlomí paži. „Přestaň.“
Okusovala mu krk přesně tam, kde kdysi ležela jeho luceria. Kůži tam měl citlivou po nedostatku kontaktu od narození. Erotické oždibování zubů mu vysílalo pichlavé pocity po zádech rovnou do klína.
Zalapal po dechu, polkl sten a snažil se zachytit alespoň vlákno kontroly.
Ve chvíli, kdy si uvědomil, co to dělá, měl už rozepnuté kalhoty a přitahovala si jeho penis ke svému jádru. Nohy měla do široka roztažené na přivítanou a její vlhké teplo klouzalo proti hlavičce jeho penisu, mísilo se s jeho vlastními tekutinami.
Otřásl se hrubým stenem. Nedokázal se odtáhnout. Jediné, na co se zmohl, bylo ztuhnout a modlit se za kontrolu.
Viviana ho popadla za zadek a přitáhla ho kupředu, pozvedla boky a zavedla si špičku erekce do těla.
Lahodné teplo ho obklopilo a zahnalo veškeré myšlenky, až na jednu. Chystal se dokončit, co začala. A ještě něco navíc.
Jediným plynulým tahem vjel dovnitř a donutil ji, aby mu dala vše. Překvapeně se nadechla a zaryla do něj nehty. To ho jen přimělo chtít víc.
Věděl, že nevydrží dlouho. Cítil, jak se jej snaží uklidnit skrz jejich spojení, že je to v pohodě, ale ignoroval to. Nechtěl dosáhnout vyvrcholení bez ní.
Až se udělá, bude při vyvrcholení křičet jeho jméno, až ji naplní. To byla jediná věc, co dokázala naplnit tu prapůvodní potřebu uvnitř něj.
Neal využil jejich spojení, otevřel se pro ni a nechal ji cítit vše, co cítil. Věděl, že to co právě udělal, bylo nebezpečné, že by to mohlo urychlit jeho zánik, ale nemohl si pomoci. Toužil po tom spojení, potřeboval ho tak, jako potřeboval další nádech.
Nechal ji vidět samu sebe tak, jak ji viděl on: zatraceně nádhernou. Nechal ji cítit jeho pohlcující potřebu dovést ji k vrcholu. Přinutil ji cítit tu touhu, co se ho drápáním dožadovala, aby si ji nárokoval všemi možnými způsoby.
Vykulila oči a panenky se jí rozšířily, když se na něj podívala. Pootevřela rty a vdechovala pořádné doušky vzduchu, jak je oba vedl k rychlému, tvrdému vyvrcholení.
Přehnalo se přes Neala a překvapilo jej svou intenzitou. V nejasných zákoutí mysli si uvědomil, že cítil i to, jak se ona sama udělala, a dva orgasmy se smísily v jeden.
Vjemy přeskakovaly přes jejich spojení a otřásl se, když vléval své semeno hluboce do jejího chvějícího se těla.
Zavrtěla se pod ním, její štíhlé tělo bylo tak jemné a křehké pod jeho váhou. Nechtěl ji rozdrtit, ale cítil potřebu zůstat s ní spojen.
Pořád byl tvrdý. Mohl by v ní zůstat tak dlouho, jak by chtěla. Ať už bude potřebovat cokoliv, najde způsob, jak jí to dát. Dokud bude žít.
Jejich spojení se definitivně prohloubilo díky nedostatku jeho kontroly. Ne, že by se dokázal přimět toho litovat. Nikdy by nemohl litovat toho, že s ní takhle byl.
Obrátil je tak, že na něm ležela a obkročovala jeho boky. Uhnízdila se hlavou na jeho hrudi, zatímco se jejich dech zpomaloval a vzduch ochlazoval jejich těla. Prsty sledovala větve jeho cejchu života.
„Znovu ti rostou lístky,“ řekla. „A jsou tu teď drobné pupeny.“
Naplnilo ho hořkosladké štěstí. Zachránila ho, ale na jak dlouho?
Protáhla se a zamračila se na něj. „Něco je špatně. Co?“
Vlasy měla rozcuchané, drdol nakřivo, nezbedné prameny trčely v náhodných úhlech. Byla tak roztomilá, že cítil bolest na hrudi, když si pomyslel, že už by ji takhle nemusel nikdy znovu vidět a že to, co mezi nimi bylo, mohlo být jen dočasné.
Neal se přinutil k úsměvu, jak se natáhl k pírkům v jejím účesu. „Nic vážného. Můžeme si s tím dělat starosti, až objevíš ten artefakt.“
Vlasy jí volně spadly přes ramena, zářivé a krásné. Penis v ní zapulzoval, z čehož přivřela oči.
Tiše, žhavě zasténala. „Nejsem si jistá, že vydržím další kolo.“
„Velmi rád to zjistím,“ řekl.
„Neměli bychom pokračovat v cestě?“
Neal přikývl nenávistí k vyřčené pravdě. „Jo. Měli.“
„Teď ho cítím,“ řekla s pyšným úsměvem. „Ten artefakt. Moje schopnost nějak zesílila.“
„Jsme teď těsněji propojeni.“ Díky nedostatku jeho kontroly. „Máš větší přístup k mé moci.“
„Znamená to, že pokud ho nenajdeme, můžeme tohle dělat znovu?“
Pokud nenajdou to zařízení, zůstane s ním spojena, což téměř jistě bude mít za následek další pohádkový sex. „To ano.“
„A když ho najdeme?“

Zbaví se lucerii, jeho, a bude moci dělat, co bude chtít. To, jestli s ním bude chtít znovu spát, bude do značné míry záviset na tom, zda on tak dlouho přežije. „Myslím, že to budeme muset vzít krok za krokem.“

12 komentářů: